Než vyrazíme …

Šumava, jedno z nejstarších pohoří Evropy, se rozkládá při jihozápadní hranici České republiky mezi Všerubským průsmykem na severozápadě a Vyšebrodským průsmykem na jihovýchodě.

Leží na území dvou krajů – Jihočeského a Plzeňského, a čtyř okresů: Českého Krumlova, Prachatic, Klatov a Domažlic.

Zasahuje na území sousedního Rakouska a Spolkové republiky Německo, kde se však již nazývá Bavorský les. V Rakousku plynule přechází v oblast Mühlviertel.

Výměra české části Šumavy činí 2 573 km², Bavorského lesa cca 5 000 km².

Pohoří je součástí tzv. Šumavské hornatiny, jejíž délka je 190 km a největší šířka přibližně 45 km. Šumavu lze rozdělit do šesti menších geomorfologických útvarů, jimiž jsou Vltavická brázda a Šumavské pláně a dále Želnavská, Boubínská, Trojmezenská a Železnorudská hornatina.

Charakteristická jsou pro Šumavu ledovcová jezera, jichž zde najdeme osm, z toho pět na české straně – Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské a jezero Laka a tři na bavorské straně – Velké Javorské, Malé Javorské a Roklanské. Leží v nadmořské výšce okolo jednoho tisíce metrů a vznikla zadržením vody z tajících ledovců na konci doby ledové.

Nejvyšším vrcholem „české“ Šumavy je s 1 378 metry hora Plechý, celkově nejvyšší horou je 1 456 metrů vysoký Groβer Arber (Velký Javor) na německé straně.

Nadmořská výška se odráží v charakteru klimatu Šumavy: průměrné roční teploty klesají až ke 3° C v nejvyšších polohách. V oblasti Plání, kde se často vyskytují inverze, je průměrná roční teplota ještě nižší. Na Jezerní slati bylo v roce 1987 zaznamenáno absolutní teplotní minimum – 41,6° C. Roční srážkový úhrn se pohybuje od 800 mm v nejsušší severovýchodní části Šumavy až po 1 600 mm v nejdeštivější oblasti okolo Březníku. Velký podíl srážek tvoří srážky sněhové. Souvislá sněhová pokrývka leží v nejvyšších místech až 200 dnů v roce, průměrná výška sněhu se dle nadmořské výšky pohybuje mezi 40 až 150 cm.

více informací najdete v průvodci